„Kauza IŽP“
na základě událostí čtyř základních linií mapuje klíčové milníky boje klientů s pojišťovnami o nároky z právně vadných, či přímo neplatných smluv životního pojištění. Prezentované schéma v kontextu událostí a jejich vzájemných vazeb více než čím jiným je především obžalobou státní správy za brutální selhání v oblasti ochrany spotřebitele. Je důkazem klientelismu v prostředí ČNB a souvisejícího kolapsu regulátora v oblasti dozoru nad ochranou spotřebitele. Ale je také oslavou vytrvalosti a statečnosti dnes již tisíců klientů pojišťoven, kteří své nároky prosazovali proti přesile tvořené pojišťovnami, finančním arbitrem a pro tento účel určenými soudci Obvodního soudu pro Prahu 1.
Ano, výčet událostí a jejich účastníků jistě není kompletní. Hlavně zástupci médií by zasloužili čestné místo za zametání celé „Kauzy IŽP“ pod koberec. Ale navzdory nutnému zjednodušení je sestavená časová osa přesto reálným svědectvím o vývoji jedné právní bitvy. Svědectvím o tom, co je nutné v „právním státu“ vydržet pro dosažení nápravy jedné lumpárny obřího rozsahu. A vlastně i svědectvím o tom, jak moc je náš právní systém vychýlen ve prospěch šejdířů, kteří se špičkovými advokáty za zády umí snadno spočítat, že porušování pravidel se vyplácí, protože spravedlnost je jednak slepá, a především strašně pomalá. Tím spíše při absenci institutu hromadné žaloby, při nemožnosti bránit se hromadně žalobou na určení či zdržení se protiprávního jednání, při nutnosti dovolávat se spravedlnosti formou individuálních žalob, které ovšem postihují toliko projednávanou kauzu. Nikoli systém.
dočíst
Jak snadné či obtížné pro jednotlivce je bránit se nekalému jednání ze strany pojišťovny? Není nic jednoduššího než uvést tvrdá data. Zda uvedené skutečnosti jsou v souladu s požadavky na ochranu spotřebitelů, nechť čtenář usoudí sám:
- Neplatnost pojistných smluv
- finanční arbitryně poprvé sdělila svůj právní názor o neplatnosti pojistných smluv České pojišťovny v roce 2014
- finanční arbitryně poprvé pravomocně rozhodla o neplatnosti pojistné smlouvy České pojišťovny v lednu 2018 (na základě řízení zahájeného v roce 2014)
- Městský soud v Praze poprvé na základě přezkumu rozhodnutí finančního arbitra pravomocně konstatoval neplatnost pojistné smlouvy České pojišťovny v listopadu 2019
- Městský soud v Praze pravomocně konstatoval neplatnost pojistné smlouvy České pojišťovny pro existenci zneužívajících smluvních ujednání v pojistné smlouvě v červnu 2022
- spotřebitelé na pravomocný výrok o existenci zneužívajících smluvních ujednání v pojistných smlouvách České pojišťovny, resp. o neplatnosti pojistné smlouvy České pojišťovny na jejich základě čekali více než 8 let! Teprve tyto rozsudky otevřely prostor všem klientům se smlouvami IŽP, neboť obdobné právní vady vykazují samozřejmě i pojistné smlouvy ostatních pojišťoven.
- Subjektivní promlčecí lhůta pro vydání bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy
- finanční arbitryně sdělila svůj právní názor o počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty v okamžiku uzavření pojistné smlouvy již v průběhu roku 2015
- tento názor finanční arbitryně pochopitelně plynule převzaly všechny příslušné pražské soudy, a to až do zásahu Ústavního soudu v této věci v květnu 2022
- tisíci sporů klientů s pojišťovnami se soudy před zásahem Ústavního soudu odmítly zabývat z důvodu tzv. procesní ekonomie. Tisíce klientů pojišťoven vyslechly pro sebe nepochopitelné rozhodnutí, že pojistná smlouva je sice neplatná z viny pojišťovny, avšak nárok na vydání bezdůvodného obohacení je promlčen
- Nejvyšší soud potvrdil právní názor Ústavního soudu v lednu 2023. Spotřebitelé na tento výrok čekali bezmála 8 let!
Až se tedy za pár týdnů rozvine brutální řež o podobu zákona o hromadné žalobě a ze strany bank, pojišťoven a jejich lobbistů včetně ČNB a Hospodářské komory se začne argumentovat možným zneužitím institutu hromadné žaloby, vy všichni zástupci spotřebitelů poškozených v nejrůznějších kauzách, v prezentovaném schématu najdete popis jedné z nich. Jedné, která se týká milionů spotřebitelských smluv. A otázek, na které by měli reagovat zástupci ČNB, zodpovědných ministerstev a členů zákonodárného sboru se za těch zhruba deset let shromáždilo poměrně dost:
Jak Česká republika efektivně zajišťuje dozor nad ochranou spotřebitele ve finančních službách, jestliže tuto svou kompetenci vláda předala ČNB, která je ve svém jednání zcela nezávislá na moci výkonné?
Jak Česká republika řeší systémový střet zájmů na straně ČNB (na který mimochodem v minulosti poukázala i Evropská komise v souvislosti se zajištěním rozpočtu Kanceláře finančního arbitra), která bez možnosti jakékoli korekce ze strany vlády vystupuje ve vzájemně neslučitelné roli ochránce dohledu nad finančními trhy a dozoru nad ochranou spotřebitele?
Jak je možné, že ČNB nevynucuje dodržování ani vlastních pravidel, např. dohledových benchmarků, když postupy pojišťoven jsou s nimi ve zjevném rozporu?
Jak je možné, že není vyvozen patřičný závěr o střetu zájmů, jestliže ČNB uzavře ve prospěch svých zaměstnanců a členů bankovní rady smlouvy životního pojištění výhradně s Českou pojišťovnou, nad kterou pochopitelně vykonává dohled, a Česká pojišťovna se v těchto smlouvách zaváže vyplatit v případě pojistné události nadstandardní bonus?
Jak je možné, že ČNB ve chvíli, kdy zjistila, že Česká pojišťovna systémově krátí odkupné o v pojistné smlouvě neexistující srážky nezahájila správní řízení ani nepodala trestní oznámení, ačkoli sama toto jednání České pojišťovně zakázala jako protiprávní a toto jednání pojišťovny se týkalo možná až stovek tisíc smluv?
Jak je možné, že ČNB nereaguje na pravomocná rozhodnutí soudů konstatující neplatnost pojistných smluv České pojišťovny pro existenci zneužívajících smluvních ujednání v typových pojistných podmínkách, když text zneužívajících smluvních podmínek je doslovně stejný ve všech verzích pojistných podmínek používaných pojišťovnou pro produkty IŽP?
Proč má segment pojišťovnictví na rozdíl od ostatních oblastní finančních trhů naprosto specifický režim mlčenlivosti, na základě kterého ČNB odmítá sdělit v podstatě jakékoli skutečnosti k výkonu dohledu v pojišťovnictví?
Proč je guvernérům ČNB a členům bankovní rady umožněno zakotvit po ukončení funkčního období v dohlížených subjektech po uplynutí pouhých pár měsíců, viz např. případ guvernérů Singera a Rusnoka?
Jak je možné, že Ministerstvo financí nereaguje na miliardové škody na státním rozpočtu kvůli neoprávněně čerpaným daňovým výhodám klientů pojišťoven a zaměstnavatelů v souvislosti s úhradami pojistného na neplatných pojistných smlouvách, ačkoli o tomto problému ví již nejméně od června 2021?
Jak je možné, že banky akceptují zástavu úvěrů neplatnými pojistnými smlouvami?
Proč muselo uběhnout více než 20 let (2001 až 2022) než soudy zavnímaly povinnost zabývat se existencí zneužívajících smluvních ujednání ve smyslu příslušné evropské směrnice 93/13/EHS (resp. § 56 starého obč. z.) ve spotřebitelských – pojistných smlouvách z tzv. úřední povinnosti, tedy i bez návrhu?
Jak je možné, že soudci Obvodního soudu pro Prahu 1 určení pro specializaci rozhodování sporů z pojištění tolerovali zjevný stav systémové neplatnosti pojistných smluv České pojišťovny?
Jak je možné, že i dnes většina senátů Obvodního soudu pro Prahu 1 u totožných sporů o nároky z neplatných pojistných smluv bez povšimnutí vedení soudu ignoruje existenci judikatury vyšších soudů?
Jak je v podmínkách ČR nastaven mechanismus dovolání a ústavních stížností, když trvalo více než 2 roky, než Ústavní soud vyhověl stěžovateli ve věci promlčení nároků na vydání bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy IŽP, když předtím se desítkami totožných sporů Nejvyšší i Ústavní soud odmítly zabývat?
Proč dodnes existuje anomálie, že finanční arbitr vydává nejen nález ve věci, ale sám rozhoduje i o opravných prostředcích?
Proč finanční arbitryni Monice Nedelkové trvalo bezmála 4 roky, než pravomocně rozhodla o neplatnosti pojistné smlouvy IŽP České pojišťovny, když důvody neplatnosti pojistné smlouvy sdělila pojišťovně již v průběhu roku 2014 a rozhodnutí o námitkách vydala až v lednu 2018?
Proč finanční arbitryně Monika Nedelková ignorovala svou zákonnou povinnost informovat o svých zjištěních týkajících se právních vad pojistných smluv IŽP České pojišťovny, resp. jejich neplatnosti orgán dohledu ČNB s tím, že tak činí prostřednictvím svých rozhodnutí, když mezi zjištěním a rozhodnutím ve věci uplynuly téměř 4 roky?
Proč finanční arbitryně Monika Nedelková stále ignoruje judikaturu konstatující neplatnost naprosté většiny pojistných smluv životního pojištění z období 2005 až 2013?
Proč vláda již dvakrát prodloužila funkční období Mgr. Moniky Nedelkové v pozici finančního arbitra, když i při minimální snaze analyzovat její rozhodnutí ve sporech klientů s pojišťovnami lze dospět k závěru, že naprostá většina jejích rozhodnutí neobstojí při soudním přezkumu, a to ani v procesní rovině, ani v rámci meritorního rozhodování o sporech klientů s pojišťovnami?
Proč vůči finanční arbitryni není vyvozena odpovědnost za náklady státního rozpočtu na odškodnění účastníků řízení pro průtahy v těchto řízeních?
Proč nedošlo k novelizaci § 25 zákona o ochraně spotřebitele, aby bylo možné se v praxi domáhat určení či zdržení se protiprávního jednání na principu hromadné žaloby?
Jak se efektivně mohou bránit klienti pojišťoven, kterým pojišťovny i dnes neoprávněně snižují budoucí pojistné plnění o nesjednané srážky, když ČNB o tomto stavu ví, ale nezasáhne?
Je přijatelné, aby míra ovlivnění tvorby zákona o hromadném řízení ze strany finančních institucí dosáhla takové úrovně, že se již veřejně hovoří o privatizaci legislativního procesu, když v rámci LRV se legislativních prací přímo účastní advokáti zastupující pojišťovny ve sporech o nároky z neplatných pojistných smluv?
Jak moc účelové je strašit možným zneužitím institutu hromadné žaloby, když v Evropské unii se takové případy neevidují a vnitrostátní úprava vychází z příslušné evropské směrnice?
FINANČNÍ ARBITR
SOUDY
ČNB
GENERALI – ČESKÁ POJIŠŤOVNA
M. Singer – Česká pojišťovna
M. Singer se stává členem dozorčí rady České pojišťovny
M. Singer – Česká pojišťovna
M. Singer se stává členem představenstva České pojišťovny
Účinnost zákona 367/2000 Sb.
Novela občanského zákoníku. Implementace směrnice 93/13/EHS o zneužívajících smluvních ujednáních
Proč českým soudům trvalo více než 20 let než se problematikou zneužívajících smluvních ujednáních začaly zabývat v rámci své rozhodovací povinnosti ve sporech o nároky ze spotřebitelských smluv?
Účinnost zákona č. 229/2002 Sb.
Vznik finančního arbitra. Důležitá okolnost - činnost finančního arbitra je financována z rozpočtu ČNB
Může finanční arbitr naplňovat své cíle dle příslušné evropské směrnice, když je financován institucí, jejíž cíle a zájmy jsou často protichůdné vůči poslání finančního arbitra?
Životní pojištění Dynamik
Počátek "Kauzy IŽP". Česká pojišťovna uvádí na trh nové životní pojištění Dynamik
Jak je možné, že Ministerstvo financí nereagovalo na skutečnost, že Česká pojišťovna nebyla ochotna sdělit výši nákladů spojených s pojištěním (které samozřejmě významným způsobem snižují budoucí pojistné plnění), a to žádnou formou, tedy ani v pojistné smlouvě?
Účinnost zákona 37/2004 Sb.
Zákon o pojistné smlouvě. Vytvoření speciální právní úpravy oddělením od občanského zákoníku
M. Singer – ČNB
M. Singer se stává viceguvernérem ČNB. Přebírá agendu dohledu nad finančními trhy
Mohl mít vlastník České pojišťovny zájem na tom, aby M. Singer vstoupil do bankovní rady ČNB a hájil zájmy České pojišťovny?
Česká pojišťovna: interní směrnice č. 142/2005
Interní směrnice České pojišťovny k utajování výpočtu odkupného. Důkaz o záměrném klamání spotřebitele
Kdy se Česká pojišťovna přestala chovat v duchu této interní směrnice? Co všechno Česká pojišťovna ještě stále tají? Kdy a jak odškodní v minulosti poškozené spotřebitele?
Účinnost zákona 57/2006 Sb.
Dozor v pojišťovnictví nově přechází pod ČNB. Veškeré kompetence dozoru přebírá M. Singer
Jak velký zájem s ohledem na činnost pojišťovny mohl mít vlastník České pojišťovny na tom, aby oblast pojišťovnictví nově dohlížela a regulovala ČNB pod patronací M. Singera, a měl vlastník České pojišťovny možnost takovou právní úpravu prosadit?
Účinnost zákona 36/2008 Sb.
Dozor nad ochranou spotřebitele v pojišťovnictví nově vykonává ČNB
Proč byla ochrana spotřebitele v pojišťovnictví svěřena ČNB, když pro ČNB je ochrana spotřebitele v příkrém rozporu s hlavními cíli, které jí ukládá zákon? Proč Ministerstvo průmyslu a obchodu odpovědné za celou oblast ochrany spotřebitele odkývalo přesun části své kompetence v klíčovém segmentu na ČNB, která je zcela nezávislá na vládě a která dle zákona řeší vlastní agendu, často v rozporu s požadavky na ochranu spotřebitele?
Účinnost zákona 36/2008 Sb.
V zákoně na ochranu spotřebitele implementována definice nekalých obchodních praktik v souvislosti s nesdělením podstatného parametru pro uzavření spotřebitelské smlouvy a uplatnění práv z ní
Proč ČNB nadále akceptovala praxi spočívající v nesdělování výše srážek (nákladů) ovlivňujících formování kapitálové hodnoty, resp. budoucího pojistného plnění?
Účinnost zákona 277/2009 Sb.
Zákon definuje jiný režim mlčenlivosti v segmentu pojišťovnictví ve srovnání s ostatními oblastmi finančních trhů
Proč bylo nutné definovat odlišný režim mlčenlivosti právě pro segment pojišťovnictví?
ČNB: vyhláška č. 434/2009
Povinnost pojišťoven zřídit oddělení compliance a interního auditu
Jak je možné, že compliance České pojišťovny neodhalilo absenci v plnění informačních povinností stanovených zákonem či požadavky regulátora ČNB?
ČNB: vyhláška č. 434/2009
Prováděcí vyhláška k zákonu o pojišťovnictví
Proč má ČNB možnost zachovávat specifický režim mlčenlivosti v oblasti pojišťovnictví umožňující ve srovnání s ostatními segmenty finančních trhů utajit v podstatě veškeré informace, vč. zjištění dohledu a uložených sankcí?
M. Singer - ČNB
Guvernér ČNB
Do jaké míry si Česká pojišťovna upevnila svoje pozice v ČNB počínaje dnem 1. 7. 2010?
Účinnost zákona č. 180/2011 Sb.
Kancelář finančního arbitra je nově financována z rozpočtu Ministerstva financí.
Kdo mohl mít zájem na podvázání činnosti finančního arbitra rozpočtovou závislostí na ČNB a proč trvalo tak dlouho změnit způsob financování kanceláře finančního arbitra? Proč bylo nutné dospět až do sporu s Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou pro "hrubý nesoulad s komunitárním právem“?
ČNB: úřední sdělení (částka 6/2012)
K plnění informačních povinností při uzavření a trvání životního pojištění
Proč ČNB trvalo více než 4 roky formou dohledového dokumentu připomenout pojišťovnám zákonnou povinnost z roku 2008? Jakým způsobem ČNB tento svůj pokyn vynucovala v oblasti pojišťovnictví s ohledem na evidentní praxi zamlčování informací o nákladech pojištění snižujících budoucí pojistné plnění u produktů většiny pojišťoven?
ČNB: dohledový benchmark č. 5/2012
K povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů plnit informační povinnosti při sjednávání IŽP
Jakým způsobem ČNB tento svůj pokyn vynucovala v praxi s vědomím, že praxe je zcela tragická a většina smluv je uzavřena pomocí miss-sellingu?
ČNB: dohledový benchmark č. 1/2013
K povinnosti odborné péče při nabízení smluv IŽP
Jakým způsobem ČNB tento svůj dohledový benchmark vynucovala v praxi?
Účinnost zákona č. 278/2013 Sb.
Finanční arbitr je nově kompetentní řešit spory v oblasti životního pojištění
ČNB: Dohledový benchmark č. 1/2014
K povinnosti odborné péče pojišťovny vůči spotřebitelům
Jakým způsobem ČNB tento svůj pokyn vynucovala v oblasti pojišťovnictví?
FA: Protokol o ústním jednání
Finanční arbitr během ústních jednání (do protokolu) poprvé České pojišťovně sdělil, že její pojistné smlouvy Dynamik Plus a Diamant jsou neplatné jako celek (absolutní neplatnost od počátku)
Jak a kdy finanční arbitr splnil svou zákonnou povinnost informovat o neplatnosti pojistných smluv České pojišťovny orgán dohledu ČNB?
D-Test: „Lepší vrabec v hrsti, nebo holub na střeše?“
Srovnání produktů IŽP – Česká pojišťovna stále zatajuje poplatky u smluv IŽP
Jak je možné, že ještě v roce 2014 České pojišťovně stále prochází praxe zatajování nákladové struktury u smluv IŽP? Jak Česká pojišťovna přistupuje k plnění požadavků zákona a pokynům od ČNB? Jak ČNB přistupuje k vymáhání vlastních pokynů a zjevné ignoraci zákonných povinností ze strany řady pojišťoven?
Česká pojišťovna spustila mechanismus pro manipulaci s odkupným
Česká pojišťovna spustila proces neoprávněného krácení odkupného (plnění z pojištění) za použití smyšlených koeficientů ve výpočtu (tzv. bulharských konstant)
Jak je možné, že vedení České pojišťovny celý mechanismus okrádání klientů uvedlo do praxe?
FA: Nález FA/SR/ZP/211/2014
Finanční arbitr vydává první nález o neplatnosti smlouvy IŽP AXA životní pojišťovny (řízení před FA zahájeno 16.5.2014; Rozhodnutí o námitkách až 24.1.2018)
Je v souladu s účelem zřízení insitutu finančního arbitra, aby spor spotřebitele s pojišťovnou trval bezmála 4 roky?
M. Singer končí v ČNB
Člen bankovní rady ČNB má zakázáno na dobu 6 měsíců působit v subjektech dozorovaných ČNB.
Proč je ze zákonná ochranná lhůta pouze 6 měsíců? Nemělo by být těmto osobám zcela zapovězeno působení v dohlížených institucích?
M. Singer - Generali CEE Holding
M. Singer je jmenován do funkce ředitele institucionálních vztahů a stává se hlavním ekonomem ve společnosti, která je vlastníkem České pojišťovny a Generali pojišťovny.
Je toto začátek závěrečné fáze procesu, který se běžně nazývá dobývání renty? Je možné v cestě M. Singera z České pojišťovny přes ČNB zpět do České pojišťovny s vědomím praktik České pojišťovny spatřovat minimálně klientelismus, pokud ne korupci?
M. Singer – Česká pojišťovna
Dozorčí rada
Je toto začátek závěrečné fáze procesu, který se běžně nazývá dobývání renty? Je možné v cestě M. Singera z České pojišťovny přes ČNB zpět do České pojišťovny s vědomím praktik České pojišťovny spatřovat minimálně klientelismus, pokud ne korupci?
M. Singer - Generali pojišťovna
Dozorčí rada
Je toto začátek závěrečné fáze procesu, který se běžně nazývá dobývání renty? Je možné v cestě M. Singera z České pojišťovny přes ČNB zpět do České pojišťovny s vědomím praktik České pojišťovny spatřovat minimálně klientelismus, pokud ne korupci?
FA: Nález FA/SR/ZP/266/2014
Finanční arbitr rozhodl o neplatnosti smlouvy IŽP Amcico pojišťovny (dnes Metlife)
FA: informace poskytnutá dle zákona 106/1999 Sb.
Od 1.11.2013 do 27.9.2017 finanční arbitr zahájil řízení v 2.351 případů životního pojištění, pravomocně rozhodl pouze 38 případů
Jak obdobná neefektivita a nečinnost mohla být tolerována ze strany Ministerstva financí a Poslanecké sněmovny? Je uvedená neefektivita a nečinnost důvodem pro prodloužení funkčního období Mgr. Nedelkové v pozici finančního arbitra?
FA: Nález FA/SR/ZP/71/2014
Finanční arbitr vydává první nález o neplatnosti smlouvy IŽP České pojišťovny (řízení před FA zahájeno 21.3.2014; Rozhodnutí o námitkách až 24.1.2018)
Proč trvalo vydání prvního nálezu o neplatnosti smlouvy IŽP České pojišťovny téměř 4 roky, když finanční arbitr věděl o neplatnosti pojistné smlouvy České pojišťovny již v průběhu roku 2014 (viz protokoly z ústních jednání)?
FA: Rozhodnutí o námitkách FA/ZP/636/2015
Finanční arbitr poprvé pravomocně rozhoduje o neplatnosti smlouvy IŽP AXA životní pojišťovny (řízení zahájeno 11.9.2015)
MSP: Rozsudek 25 Co 430/2017
Městský soud v Praze pravomocně rozhodl o neplatnosti smlouvy IŽP FLEXI Pojišťovny české spořitelny z důvodu existnece zneužívajících smluvních ujednání
Jak ČNB reagovala na tento rozsudek Městského soudu v Praze, pokud tento konstatoval existenci zneužívajících smluvních ujednání v typových smluvních podmínkách, tedy shodných pro celý kmen pojistných smluv Flexi Pojišťovny České spořitelny?
Podvedení klienti
Vznik zapsaného spolku Podvedení klienti z.s.
ČNB: Upozornění na manipulaci s odkupným u smlouvy ČP
Advokát zastupujícího klienta adresoval ČNB podnět k prověření neoprávněného snížení odkupného ze strany České pojišťovny
Proč ČNB nezahájila správní řízení s Českou pojišťovnou, pakliže na základě předložené dokumentace bylo evidentní, že pojišťovna na základě smyšlených položek vstupujících do výpočtu snížila odkupné o řádově stovky tisíc korun?
NS: Rozsudek 31 Cdo 1566/2017
Nejvyšší soud rozhodl o tom co je a co není součástí spotřebitelské (pojistné) smlouvy a kdo v případě sporu nese důkazní břemeno
OSP1: Rozsudek 42 C 68/2018
Obvodní soud pro Prahu 1 v rámci přezkumu rozhodnutí finančního arbitra poprvé potvrdil neplatnost smlouvy IŽP Amcico pojišťovny (dnes Metlife)
OSP1: Rozsudek 42 C 97/2018
Obvodní soud pro Prahu 1 v rámci přezkumu rozhodnutí finančního arbitra poprvé potvrdil neplatnost smlouvy IŽP České pojišťovny
OSP2: Rozsudek 15 C 243/2018
Obvodní soud pro Prahu 2 v rámci přezkumu rozhodnutí finančního arbitra poprvé konstatoval neplatnost pojistné smlouvy IŽP Generali
PS: Usnesení Podvýboru pro ochranu spotřebitele
Podvýbor pro ochranu spotřebitele vyzval ČNB k řešení situace kolem produktu IŽP v návaznosti na rozsudek NS 31 Cdo 1566/2017
ČNB: Dohledový benchmark č. 3/2019
ČNB v kontextu rozsudku NS 31 Cdo 1566/2017 mj. upozornila pojišťovny na problém neoprávněného účtování srážek/nákladů na vrub budoucího pojistného plnění v případech, kdy s nimi pojistník nebyl seznámen, přičemž důkazní břemeno nesou pojišťovny (včetně případů, kdy pojišťovna tyto informace sdělovala pouze prostřednictvím webových stránek)
Jak ČNB reagovala na zjevnou situaci, kdy účtování srážek snižujících budoucí pojistné plnění probíhalo i v případech, kdy pojistníci nebyli se srážkami seznámeni v intencích rozsudku NS 31 Cdo 1566/2017? Proč ČNB nepožadovala po pojišťovnách prokázat oprávněnost účtování srážek, tedy prokázat, že pojistník byl s výší srážek seznámen před podpisem smlouvy? Proč ČNB nepožadovala, aby pojišťovny nadále nesnižovaly budoucí pojistné plnění o srážky/náklady v případech, kdy pojišťovny neunesly důkazní břemeno prokazující seznámení pojistníků s výší srážek?
OSP1: Rozsudek 18 C 57/2018
Obvodní soud pro Prahu 1 potvrdil rozhodnutí FA o neplatnosti smlouvy IŽP České pojišťovny a zároveň konstatoval, že ani zprostředkovatelé OVB Allfinanz neměli informace o nákladech smluv IŽP České pojišťovny
Jak mohlo vedení OVB Allfinanz připustit, že jim podřízení zprostředkovatelé neměli vědomost o výši nákladů ovlivňujících budoucí pojistné plnění u smluv České pojišťovny? Byli ve stejné situaci - totální nevědomosti o výši srážek/nákladů u smluv České pojišťovny - i zprostředkovatelé České pošty, ZFP finanční akademie a další?
ČNB: Veřejná výzva k zamezení převodu pojistného kmene Generali
Spolek Podvedení klienti veřejně vyzval ČNB k tomu, aby neumožnila pochybnou transakci s převodem pojistného kmene neplatných smluv IŽP z Generali na Českou pojišťovnu
Jaké důsledky pro sebe vyvodila ČNB, která umožnila převod kmene smluv Generali, ve chvíli, kdy soudy opakovaně potvrzovaly právní názor autorů veřejné výzvy, že pojistné smlouvy Generali jsou neplatné, a tudíž převod kmene pojistných smluv ve smyslu zákona nemohl proběhnout? Jak je možné, že ČNB několik let tolerovala právní stav, kdy Česká pojišťovna nebyla fakticky smluvní stranou "převedených" smluv Generali, přesto inkasovala pojistné, vyplácela pojistné plnění, vše ve skutečnosti v režimu bezdůvodného obohacení?
Generali Česká pojišťovna
Převod pojistného kmene z Generali Pojišťovny (přejmenované na Pojišťovna Patricie) do České pojišťovny (přejmenované na Generali Česká pojišťovna)
Jaké důsledky pro sebe vyvodila ČNB, která umožnila převod kmene smluv Generali, ve chvíli, kdy soudy opakovaně potvrdily právní názor autorů veřejné výzvy, že pojistné smlouvy Generali jsou neplatné, a tudíž převod kmene pojistných smluv neproběhl? Jak je možné, že ČNB tolerovala několik let právní stav, kdy Česká pojišťovna nebyla fakticky smluvní stranou "převedených" smluv Generali, přesto inkasovala pojistné, vyplácela pojistné plnění, vše ve skutečnosti v režimu bezdůvodného obohacení?
OSP8: Rozsudek 25 C 88/2019
Obvodní soudu pro Prahy 8 konstatoval neplatnost smlouvy IŽP Allianz
OSP2: Rozsudek 20 C 13/2018
Obvodní soud pro Prahu 2 v rámci přezkumu rozhodnutí finančního arbitra poprvé potvrdil neplatnost smlouvy IŽP AXA životní pojišťovny
ČNB: Dohledová výzva S-Sp-2019/00678/CNB/587
ČNB prostřednictvím dohledové výzvy České pojišťovně zakázala manipulaci s odkupným spočívající v neoprávněném krácení prostřednictvím smyšlených koeficientů (tzv. bulharských konstant). Tuto dohledovou výzvu ČNB odmítla zveřejnit či ji poskytnout soudu (navzdory opakované výzvě)
Proč ČNB dodnes tají, že Česká pojišťovna téměř 5 let ve svůj prospěch manipulovala s výpočtem odkupného možná u stovek tisíc pojistných smluv? Proč ČNB po dobu 2 let, co šetřila podnět na tuto nezákonnou praktiku, pouze přihlížela okrádání klientů? Proč nereagovala preventivně například předběžným opatřením? Proč ve chvíli, kdy potvrdila existenci mechanismu na okrádání klientů, a zakázala jej jako protiprávní jednání, zároveň nepřikázala České pojišťovně neoprávněné srážky klientům vrátit? Proč ČNB v souvislosti s kauzou neplatných smluv IŽP opakovaně tvrdí, že nemá kompetenci zasáhnout do běžících smluvních vztahů, když v této kauze evidentně jednala jinak a České pojišťovně nařídila zdržet se protiprávního jednání pro futuro? Proč ČNB nepodala na Českou pojišťovnu trestní oznámení? Proč ČNB neudělila České pojišťovně v souvislosti s tímto podvodem žádnou peněžní sankci? Proč ČNB neinformovala dotčené klienty bez vědomosti o neoprávněném snížení odkupného, aby mohli své nároky vůči České pojišťovně uplatnit v rámci individuálních sporů? Dala touto kauzou ČNB odpověď na otázku, zda vůbec je možné skloubit dohled nad finančním trhem a dozor nad ochranou spotřebitele, když zjevně dala přednost ochraně České pojišťovny před desítkami či stovkami tisíc okradených klientů? Nakolik je veřejně akceptovatelné, aby vrcholný orgán dozoru nad ochranou spotřebitele upřednostnil zájmy finanční instituce na úkor spotřebitelů, přesně ve smyslu hesla too big to fail? Je čas na debatu o odejmutí kompetence v oblasti dozoru nad ochranou spotřebitele z portfolia ČNB?
OSP5: Rozsudek 10 C 200/2019
Obvodní soud pro Prahu 5 v rámci přezkumu rozhodnutí finančního arbitra poprvé konstatoval neplatnost pojistné smlouvy IŽP Nationale Nederlanden
Rozhodnutí 14 Co 195/2020
Městský soud v Praze pravomocně rozhodl o způsobu zúčtování bezdůvodného obohacení při vzájemném plnění smluvních stran z neplatné pojistné smlouvy
OSP1: 42 C 107/2019
Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl nárok klienta na pojistné plnění když z úřední povinnosti konstatoval neplatnost pojistné smlouvy České pojišťovny jako celku, aniž by se neplatnosti dovolávala kterákoli ze stran sporu
Jak ČNB reagovala na zcela novou situaci, kdy pojišťovna sice plnila z pojistné smlouvy, avšak klient ve chvíli, kdy výši plnění rozporoval u soudu se dozvěděl, že soud se výší pojistného plnění nebude zabývat, neboť pojistná smlouva je neplatná a klient na pojistné plnění neměl nárok? Jak ČNB reagovala na zjevný systémový problém, kdy soudy posuzují pojistné smlouvy jako neplatné z úřední povinnosti a pojistné plnění je tak jen bezdůvodným obohacením na straně klienta, bez ohledu na tvrzení pojišťoven, že uznávají nároky klientů i na neplatných pojistných smlouvách?
ČNB: informace poskytnutá dle zákona 106/1999 Sb.
ČNB jako regulátor uzavřel ve prospěch svých zaměstnanců a členů bankovní rady ČBN s Českou pojišťovnou jako regulovaným subjektem smlouvy životního pojištění s nadstandardním bonusem (desítky procent) pro případy plnění
Ve které civilizované zemi může regulovaný subjekt díky nadstandardním bonusům v plnění ovlivnit postoje klíčových lidí regulátora a takový vztah není hodnocen jako flagrantní střet zájmů?
MSP: Rozsudek 23 Co 375/2020
Městský soud v Praze potvrdil neplatnost pojistné smlouvy AXA životní pojišťovny a námitku promlčení vznesenou pojišťovnou odmítl jako nemravnou
OSP1: Rozsudek 38 C 80/2019
Obvodní soud pro Prahu 1 mimo potvrzení neplatnosti pojistné smlouvy IŽP České pojišťovny odmítl námitku promlčení vznesenou Českou pojišťovnu pro rozpor s dobrými mravy
Opravdu se našel pouze jeden soudce Obvodního soudu pro Prahu 1, který se mimo pojistné smlouvy a smluvních podmínek zabýval jednáním České pojišťovny a její ignorací zákonných povinností a stanovisek ČNB?
SDEU: Rozsudek c-485/19
Soudní dvůr Evropské unie dospěl k závěru, že zákonem stanovená délka promlčecí lhůty pro vydání bezdůvodného obohacení může být nedostatečná, a tudíž v rozporu se zásadou efektivity ve smyslu evropské směrnice 93/13/EHS o zneužívajících smluvních ujednáních ve spotřebitelských smlouvách
Senát: Podnět ČNB k prověření postupů České pojišťovny
Místopředseda Senátu Parlamentu ČR vyzval ČNB k prověření postupů České pojišťovny při uzavírání dodatků k neplatným pojistným smlouvám IŽP, aby nedocházelo k možnému poškozování spotřebitelů
Proč ČNB nezasáhla proti pokusu České pojišťovny oslovovat a nabízet dodatky k neplatným pojistným smlouvám, když se jednalo o zjevný pokus pojišťovny znemožnit právní obranu poškozených klientů, kteří o neplatnosti pojistných smluv nevěděli?
PS: Usnesení hospodářského výboru Poslanecké sněmovny
Klíčový Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vyzývá ČNB k okamžitému varování veřejnosti kvůli množícím se rozsudkům soudů konstatujících neplatnost pojistných smluv IŽP
Nalezneme v EU srovnatelně velké selhání v dozoru, kontrole a regulaci finančních trhů, jakého se dopouští ČNB? Je nereagující ČNB zodpovědná za miliardové škody způsobené klientům neoprávněnými srážkami snižujícími pojistné plnění? Je nereagující ČNB zodpovědná za miliardové škody způsobené státnímu rozpočtu kvůli daňové uznatelnosti úhrad pojistného na neplatné pojistné smlouvy? Je nereagující ČNB zodpovědná za miliardové škody způsobné zdravotním pojišťovnám a správě sociálního zabezpečení kvůli neexistujícímu osvobození od plateb sociálního a zdravotního pojištění z příspěvků zaměstnavatelů na neplatné pojistné smlouvy? Je nereagující ČNB zodpovědná za vadné ocenění úvěrů krytých neplatnými smlouvami životního pojištění v bilancích bank? Bude se ČNB zodpovídat za škody způsobené nevyplacením pojistného plnění z neplatných pojistných smluv?
Generali Česká pojišťovna
Dokončení fúze Generali České pojišťovny a Pojišťovny Patricie (dříve Generali pojišťovny)
Byl původně zjevně neplánovaný proces fúze obou pojišťoven důsledkem neudržitelného právního stavu faktického nepřevedení pojistného kmene pro neplatnost původních smluv Generali, kdy nadále už nebylo možné akceptovat, že Generali Česká pojišťovna není smluvní stranou těchto smluv, inkasující bezdůvodné obohacení namísto úhrad pojistného, vyplácející bezdůvodné obohacení namísto pojistného plnění a potvrzující neexistující skutečnosti v daňových záležitostech klientů, popř. jejich zaměstnavatelů?
ÚS: Nález III. US 2127/21
Ústavní soud ve prospěch spotřebitelů systémově odmítl dosavadní praxi finančního arbitra a soudů v určení běhu subjektivní promlčecí lhůty pro vydání bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy
MSP: Rozsudky ve věcech 29 Co 25/2022, 29 Co 26/2022 a 29 Co 492/2021
Městský soud v Praze konstatoval neplatnost smluv IŽP České pojišťovny z důvodu existence zneužívajících smluvních ujednání v typových pojistných podmínkách a také konstatoval přiléhavost rozsudku SDEU c-485/19, když v kontextu dospěl k závěru, že nárok klienta pojišťovny na vrácení bezdůvodného obohacení není promlčen s ohledem na zásadu efektivity ve smyslu evropské směrnice 93/13/EHS
Jak je možné, že ČNB akceptuje soudem pravomocně potvrzený stav existence zneužívajících smluvních ujednání de facto v celém pojistném kmeni České pojišťovny, protože vadné pasáže pojistných podmínek jsou doslovně stejné ve všech verzích pojistných podmínek bez ohledu na produkt?