„Kauza IŽP“

na základě událostí čtyř základních linií mapuje klíčové milníky boje klientů s pojišťovnami o nároky z právně vadných, či přímo neplatných smluv životního pojištění. Prezentované schéma v kontextu událostí a jejich vzájemných vazeb více než čím jiným je především obžalobou státní správy za brutální selhání v oblasti ochrany spotřebitele. Je důkazem klientelismu v prostředí ČNB a souvisejícího kolapsu regulátora v oblasti dozoru nad ochranou spotřebitele. Ale je také oslavou vytrvalosti a statečnosti dnes již tisíců klientů pojišťoven, kteří své nároky prosazovali proti přesile tvořené pojišťovnami, finančním arbitrem a pro tento účel určenými soudci Obvodního soudu pro Prahu 1.

Ano, výčet událostí a jejich účastníků jistě není kompletní. Hlavně zástupci médií by zasloužili čestné místo za zametání celé „Kauzy IŽP“ pod koberec. Ale navzdory nutnému zjednodušení je sestavená časová osa přesto reálným svědectvím o vývoji jedné právní bitvy. Svědectvím o tom, co je nutné v „právním státu“ vydržet pro dosažení nápravy jedné lumpárny obřího rozsahu. A vlastně i svědectvím o tom, jak moc je náš právní systém vychýlen ve prospěch šejdířů, kteří se špičkovými advokáty za zády umí snadno spočítat, že porušování pravidel se vyplácí, protože spravedlnost je jednak slepá, a především strašně pomalá. Tím spíše při absenci institutu hromadné žaloby, při nemožnosti bránit se hromadně žalobou na určení či zdržení se protiprávního jednání, při nutnosti dovolávat se spravedlnosti formou individuálních žalob, které ovšem postihují toliko projednávanou kauzu. Nikoli systém.

 

dočíst

Jak snadné či obtížné pro jednotlivce je bránit se nekalému jednání ze strany pojišťovny? Není nic jednoduššího než uvést tvrdá data. Zda uvedené skutečnosti jsou v souladu s požadavky na ochranu spotřebitelů, nechť čtenář usoudí sám:

  1. Neplatnost pojistných smluv
    1. finanční arbitryně poprvé sdělila svůj právní názor o neplatnosti pojistných smluv České pojišťovny v roce 2014
    2. finanční arbitryně poprvé pravomocně rozhodla o neplatnosti pojistné smlouvy České pojišťovny v lednu 2018 (na základě řízení zahájeného v roce 2014)
    3. Městský soud v Praze poprvé na základě přezkumu rozhodnutí finančního arbitra pravomocně konstatoval neplatnost pojistné smlouvy České pojišťovny v listopadu 2019
    4. Městský soud v Praze pravomocně konstatoval neplatnost pojistné smlouvy České pojišťovny pro existenci zneužívajících smluvních ujednání v pojistné smlouvě v červnu 2022
    5. spotřebitelé na pravomocný výrok o existenci zneužívajících smluvních ujednání v pojistných smlouvách České pojišťovny, resp. o neplatnosti pojistné smlouvy České pojišťovny na jejich základě čekali více než 8 let! Teprve tyto rozsudky otevřely prostor všem klientům se smlouvami IŽP, neboť obdobné právní vady vykazují samozřejmě i pojistné smlouvy ostatních pojišťoven.
  2. Subjektivní promlčecí lhůta pro vydání bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy
    1. finanční arbitryně sdělila svůj právní názor o počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty v okamžiku uzavření pojistné smlouvy již v průběhu roku 2015
    2. tento názor finanční arbitryně pochopitelně plynule převzaly všechny příslušné pražské soudy, a to až do zásahu Ústavního soudu v této věci v květnu 2022
    3. tisíci sporů klientů s pojišťovnami se soudy před zásahem Ústavního soudu odmítly zabývat z důvodu tzv. procesní ekonomie. Tisíce klientů pojišťoven vyslechly pro sebe nepochopitelné rozhodnutí, že pojistná smlouva je sice neplatná z viny pojišťovny, avšak nárok na vydání bezdůvodného obohacení je promlčen
    4. Nejvyšší soud potvrdil právní názor Ústavního soudu v lednu 2023. Spotřebitelé na tento výrok čekali bezmála 8 let!

Až se tedy za pár týdnů rozvine brutální řež o podobu zákona o hromadné žalobě a ze strany bank, pojišťoven a jejich lobbistů včetně ČNB a Hospodářské komory se začne argumentovat možným zneužitím institutu hromadné žaloby, vy všichni zástupci spotřebitelů poškozených v nejrůznějších kauzách, v prezentovaném schématu najdete popis jedné z nich. Jedné, která se týká milionů spotřebitelských smluv. A otázek, na které by měli reagovat zástupci ČNB, zodpovědných ministerstev a členů zákonodárného sboru se za těch zhruba deset let shromáždilo poměrně dost:

 

Jak Česká republika efektivně zajišťuje dozor nad ochranou spotřebitele ve finančních   službách, jestliže tuto svou kompetenci vláda předala ČNB, která je ve svém jednání zcela nezávislá na moci výkonné?

Jak Česká republika řeší systémový střet zájmů na straně ČNB (na který mimochodem v minulosti poukázala i Evropská komise v souvislosti se zajištěním rozpočtu Kanceláře finančního arbitra), která bez možnosti jakékoli korekce ze strany vlády vystupuje ve vzájemně neslučitelné roli ochránce dohledu nad finančními trhy a dozoru nad ochranou spotřebitele?

Jak je možné, že ČNB nevynucuje dodržování ani vlastních pravidel, např. dohledových benchmarků, když postupy pojišťoven jsou s nimi ve zjevném rozporu?

Jak je možné, že není vyvozen patřičný závěr o střetu zájmů, jestliže ČNB uzavře ve prospěch svých zaměstnanců a členů bankovní rady smlouvy životního pojištění výhradně s Českou pojišťovnou, nad kterou pochopitelně vykonává dohled, a Česká pojišťovna se v těchto smlouvách zaváže vyplatit v případě pojistné události nadstandardní bonus?

Jak je možné, že ČNB ve chvíli, kdy zjistila, že Česká pojišťovna systémově krátí odkupné o v pojistné smlouvě neexistující srážky nezahájila správní řízení ani nepodala trestní oznámení, ačkoli sama toto jednání České pojišťovně zakázala jako protiprávní a toto jednání pojišťovny se týkalo možná až stovek tisíc smluv?

Jak je možné, že ČNB nereaguje na pravomocná rozhodnutí soudů konstatující neplatnost pojistných smluv České pojišťovny pro existenci zneužívajících smluvních ujednání v typových pojistných podmínkách, když text zneužívajících smluvních podmínek je doslovně stejný ve všech verzích pojistných podmínek používaných pojišťovnou pro produkty IŽP?

Proč má segment pojišťovnictví na rozdíl od ostatních oblastní finančních trhů naprosto specifický režim mlčenlivosti, na základě kterého ČNB odmítá sdělit v podstatě jakékoli skutečnosti k výkonu dohledu v pojišťovnictví?

Proč je guvernérům ČNB a členům bankovní rady umožněno zakotvit po ukončení funkčního období v dohlížených subjektech po uplynutí pouhých pár měsíců, viz např. případ guvernérů Singera a Rusnoka?

Jak je možné, že Ministerstvo financí nereaguje na miliardové škody na státním rozpočtu kvůli neoprávněně čerpaným daňovým výhodám klientů pojišťoven a zaměstnavatelů v souvislosti s úhradami pojistného na neplatných pojistných smlouvách, ačkoli o tomto problému ví již nejméně od června 2021?

Jak je možné, že banky akceptují zástavu úvěrů neplatnými pojistnými smlouvami?

Proč muselo uběhnout více než 20 let (2001 až 2022) než soudy zavnímaly povinnost zabývat se existencí zneužívajících smluvních ujednání ve smyslu příslušné evropské směrnice 93/13/EHS (resp. § 56 starého obč. z.) ve spotřebitelských – pojistných smlouvách z tzv. úřední povinnosti, tedy i bez návrhu?

Jak je možné, že soudci Obvodního soudu pro Prahu 1 určení pro specializaci rozhodování sporů z pojištění tolerovali zjevný stav systémové neplatnosti pojistných smluv České pojišťovny?

Jak je možné, že i dnes většina senátů Obvodního soudu pro Prahu 1 u totožných sporů o nároky z neplatných pojistných smluv bez povšimnutí vedení soudu ignoruje existenci judikatury vyšších soudů?

Jak je v podmínkách ČR nastaven mechanismus dovolání a ústavních stížností, když trvalo více než 2 roky, než Ústavní soud vyhověl stěžovateli ve věci promlčení nároků na vydání bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy IŽP, když předtím se desítkami totožných sporů Nejvyšší i Ústavní soud odmítly zabývat?

Proč dodnes existuje anomálie, že finanční arbitr vydává nejen nález ve věci, ale sám rozhoduje i o opravných prostředcích?

Proč finanční arbitryni Monice Nedelkové trvalo bezmála 4 roky, než pravomocně rozhodla o neplatnosti pojistné smlouvy IŽP České pojišťovny, když důvody neplatnosti pojistné smlouvy sdělila pojišťovně již v průběhu roku 2014 a rozhodnutí o námitkách vydala až v lednu 2018?

Proč finanční arbitryně Monika Nedelková ignorovala svou zákonnou povinnost informovat o svých zjištěních týkajících se právních vad pojistných smluv IŽP České pojišťovny, resp. jejich neplatnosti orgán dohledu ČNB s tím, že tak činí prostřednictvím svých rozhodnutí, když mezi zjištěním a rozhodnutím ve věci uplynuly téměř 4 roky?

Proč finanční arbitryně Monika Nedelková stále ignoruje judikaturu konstatující neplatnost naprosté většiny pojistných smluv životního pojištění z období 2005 až 2013?

Proč vláda již dvakrát prodloužila funkční období Mgr. Moniky Nedelkové v pozici finančního arbitra, když i při minimální snaze analyzovat její rozhodnutí ve sporech klientů s pojišťovnami lze dospět k závěru, že naprostá většina jejích rozhodnutí neobstojí při soudním přezkumu, a to ani v procesní rovině, ani v rámci meritorního rozhodování o sporech klientů s pojišťovnami?

Proč vůči finanční arbitryni není vyvozena odpovědnost za náklady státního rozpočtu na odškodnění účastníků řízení pro průtahy v těchto řízeních?

Proč nedošlo k novelizaci § 25 zákona o ochraně spotřebitele, aby bylo možné se v praxi domáhat určení či zdržení se protiprávního jednání na principu hromadné žaloby?

Jak se efektivně mohou bránit klienti pojišťoven, kterým pojišťovny i dnes neoprávněně snižují budoucí pojistné plnění o nesjednané srážky, když ČNB o tomto stavu ví, ale nezasáhne?

Je přijatelné, aby míra ovlivnění tvorby zákona o hromadném řízení ze strany finančních institucí dosáhla takové úrovně, že se již veřejně hovoří o privatizaci legislativního procesu, když v rámci LRV se legislativních prací přímo účastní advokáti zastupující pojišťovny ve sporech o nároky z neplatných pojistných smluv?

Jak moc účelové je strašit možným zneužitím institutu hromadné žaloby, když v Evropské unii se takové případy neevidují a vnitrostátní úprava vychází z příslušné evropské směrnice?

FINANČNÍ ARBITR

SOUDY

ČNB

GENERALI – ČESKÁ POJIŠŤOVNA

14.12.1995
14.12.1995

M. Singer – Česká pojišťovna

M. Singer se stává členem dozorčí rady České pojišťovny

02.09.1996
02.09.1996

M. Singer – Česká pojišťovna

M. Singer se stává členem představenstva České pojišťovny

01.01.2001
01.01.2001

Účinnost zákona 367/2000 Sb.

Novela občanského zákoníku. Implementace směrnice 93/13/EHS o zneužívajících smluvních ujednáních

Proč českým soudům trvalo více než 20 let než se problematikou zneužívajících smluvních ujednáních začaly zabývat v rámci své rozhodovací povinnosti ve sporech o nároky ze spotřebitelských smluv?

01.01.2003
01.01.2003

Účinnost zákona č. 229/2002 Sb.

Vznik finančního arbitra. Důležitá okolnost - činnost finančního arbitra je financována z rozpočtu ČNB

Může finanční arbitr naplňovat své cíle dle příslušné evropské směrnice, když je financován institucí, jejíž cíle a zájmy jsou často protichůdné vůči poslání finančního arbitra?

01.03.2003
01.03.2003

Životní pojištění Dynamik

Počátek "Kauzy IŽP". Česká pojišťovna uvádí na trh nové životní pojištění Dynamik

Jak je možné, že Ministerstvo financí nereagovalo na skutečnost, že Česká pojišťovna nebyla ochotna sdělit výši nákladů spojených s pojištěním (které samozřejmě významným způsobem snižují budoucí pojistné plnění), a to žádnou formou, tedy ani v pojistné smlouvě?

01.01.2005
01.01.2005

Účinnost zákona 37/2004 Sb.

Zákon o pojistné smlouvě. Vytvoření speciální právní úpravy oddělením od občanského zákoníku

13.02.2005
13.02.2005

M. Singer – ČNB

M. Singer se stává viceguvernérem ČNB. Přebírá agendu dohledu nad finančními trhy

Mohl mít vlastník České pojišťovny zájem na tom, aby M. Singer vstoupil do bankovní rady ČNB a hájil zájmy České pojišťovny?

30.06.2005
30.06.2005

Česká pojišťovna: interní směrnice č. 142/2005

Interní směrnice České pojišťovny k utajování výpočtu odkupného. Důkaz o záměrném klamání spotřebitele

Kdy se Česká pojišťovna přestala chovat v duchu této interní směrnice? Co všechno Česká pojišťovna ještě stále tají? Kdy a jak odškodní v minulosti poškozené spotřebitele?

01.04.2006
01.04.2006

Účinnost zákona 57/2006 Sb.

Dozor v pojišťovnictví nově přechází pod ČNB. Veškeré kompetence dozoru přebírá M. Singer

Jak velký zájem s ohledem na činnost pojišťovny mohl mít vlastník České pojišťovny na tom, aby oblast pojišťovnictví nově dohlížela a regulovala ČNB pod patronací M. Singera, a měl vlastník České pojišťovny možnost takovou právní úpravu prosadit?

12.02.2008
12.02.2008

Účinnost zákona 36/2008 Sb.

Dozor nad ochranou spotřebitele v pojišťovnictví nově vykonává ČNB

Proč byla ochrana spotřebitele v pojišťovnictví svěřena ČNB, když pro ČNB je ochrana spotřebitele v příkrém rozporu s hlavními cíli, které jí ukládá zákon? Proč Ministerstvo průmyslu a obchodu odpovědné za celou oblast ochrany spotřebitele odkývalo přesun části své kompetence v klíčovém segmentu na ČNB, která je zcela nezávislá na vládě a která dle zákona řeší vlastní agendu, často v rozporu s požadavky na ochranu spotřebitele?

12.02.2008
12.02.2008

Účinnost zákona 36/2008 Sb.

V zákoně na ochranu spotřebitele implementována definice nekalých obchodních praktik v souvislosti s nesdělením podstatného parametru pro uzavření spotřebitelské smlouvy a uplatnění práv z ní

Proč ČNB nadále akceptovala praxi spočívající v nesdělování výše srážek (nákladů) ovlivňujících formování kapitálové hodnoty, resp. budoucího pojistného plnění?

01.01.2010
01.01.2010

Účinnost zákona 277/2009 Sb.

Zákon definuje jiný režim mlčenlivosti v segmentu pojišťovnictví ve srovnání s ostatními oblastmi finančních trhů

Proč bylo nutné definovat odlišný režim mlčenlivosti právě pro segment pojišťovnictví?

01.01.2010
01.01.2010

ČNB: vyhláška č. 434/2009

Povinnost pojišťoven zřídit oddělení compliance a interního auditu

Jak je možné, že compliance České pojišťovny neodhalilo absenci v plnění informačních povinností stanovených zákonem či požadavky regulátora ČNB?

01.01.2010
01.01.2010

ČNB: vyhláška č. 434/2009

Prováděcí vyhláška k zákonu o pojišťovnictví

Proč má ČNB možnost zachovávat specifický režim mlčenlivosti v oblasti pojišťovnictví umožňující ve srovnání s ostatními segmenty finančních trhů utajit v podstatě veškeré informace, vč. zjištění dohledu a uložených sankcí?

01.07.2010
01.07.2010

M. Singer - ČNB

Guvernér ČNB

Do jaké míry si Česká pojišťovna upevnila svoje pozice v ČNB počínaje dnem 1. 7. 2010?

01.07.2011
01.07.2011

Účinnost zákona č. 180/2011 Sb.

Kancelář finančního arbitra je nově financována z rozpočtu Ministerstva financí.

Kdo mohl mít zájem na podvázání činnosti finančního arbitra rozpočtovou závislostí na ČNB a proč trvalo tak dlouho změnit způsob financování kanceláře finančního arbitra? Proč bylo nutné dospět až do sporu s Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou pro "hrubý nesoulad s komunitárním právem“?

02.05.2012
02.05.2012

ČNB: úřední sdělení (částka 6/2012)

K plnění informačních povinností při uzavření a trvání životního pojištění

Proč ČNB trvalo více než 4 roky formou dohledového dokumentu připomenout pojišťovnám zákonnou povinnost z roku 2008? Jakým způsobem ČNB tento svůj pokyn vynucovala v oblasti pojišťovnictví s ohledem na evidentní praxi zamlčování informací o nákladech pojištění snižujících budoucí pojistné plnění u produktů většiny pojišťoven?

19.12.2012
19.12.2012

ČNB: dohledový benchmark č. 5/2012

K povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů plnit informační povinnosti při sjednávání IŽP

Jakým způsobem ČNB tento svůj pokyn vynucovala v praxi s vědomím, že praxe je zcela tragická a většina smluv je uzavřena pomocí miss-sellingu?

06.03.2013
06.03.2013

ČNB: dohledový benchmark č. 1/2013

K povinnosti odborné péče při nabízení smluv IŽP

Jakým způsobem ČNB tento svůj dohledový benchmark vynucovala v praxi?

01.11.2013
01.11.2013

Účinnost zákona č. 278/2013 Sb.

Finanční arbitr je nově kompetentní řešit spory v oblasti životního pojištění

18.03.2014
18.03.2014

ČNB: Dohledový benchmark č. 1/2014

K povinnosti odborné péče pojišťovny vůči spotřebitelům

Jakým způsobem ČNB tento svůj pokyn vynucovala v oblasti pojišťovnictví?

01.04.2014
01.04.2014

FA: Protokol o ústním jednání

Finanční arbitr během ústních jednání (do protokolu) poprvé České pojišťovně sdělil, že její pojistné smlouvy Dynamik Plus a Diamant jsou neplatné jako celek (absolutní neplatnost od počátku)

Jak a kdy finanční arbitr splnil svou zákonnou povinnost informovat o neplatnosti pojistných smluv České pojišťovny orgán dohledu ČNB?

30.08.2014
30.08.2014

D-Test: „Lepší vrabec v hrsti, nebo holub na střeše?“

Srovnání produktů IŽP – Česká pojišťovna stále zatajuje poplatky u smluv IŽP

Jak je možné, že ještě v roce 2014 České pojišťovně stále prochází praxe zatajování nákladové struktury u smluv IŽP? Jak Česká pojišťovna přistupuje k plnění požadavků zákona a pokynům od ČNB? Jak ČNB přistupuje k vymáhání vlastních pokynů a zjevné ignoraci zákonných povinností ze strany řady pojišťoven?

01.01.2016
01.01.2016

Česká pojišťovna spustila mechanismus pro manipulaci s odkupným

Česká pojišťovna spustila proces neoprávněného krácení odkupného (plnění z pojištění) za použití smyšlených koeficientů ve výpočtu (tzv. bulharských konstant)

Jak je možné, že vedení České pojišťovny celý mechanismus okrádání klientů uvedlo do praxe?

04.01.2016
04.01.2016

FA: Nález FA/SR/ZP/211/2014

Finanční arbitr vydává první nález o neplatnosti smlouvy IŽP AXA životní pojišťovny (řízení před FA zahájeno 16.5.2014; Rozhodnutí o námitkách až 24.1.2018)

Je v souladu s účelem zřízení insitutu finančního arbitra, aby spor spotřebitele s pojišťovnou trval bezmála 4 roky?

30.06.2016
30.06.2016

M. Singer končí v ČNB

Člen bankovní rady ČNB má zakázáno na dobu 6 měsíců působit v subjektech dozorovaných ČNB.

Proč je ze zákonná ochranná lhůta pouze 6 měsíců? Nemělo by být těmto osobám zcela zapovězeno působení v dohlížených institucích?

01.01.2017
01.01.2017

M. Singer - Generali CEE Holding

M. Singer je jmenován do funkce ředitele institucionálních vztahů a stává se hlavním ekonomem ve společnosti, která je vlastníkem České pojišťovny a Generali pojišťovny.

Je toto začátek závěrečné fáze procesu, který se běžně nazývá dobývání renty? Je možné v cestě M. Singera z České pojišťovny přes ČNB zpět do České pojišťovny s vědomím praktik České pojišťovny spatřovat minimálně klientelismus, pokud ne korupci?

01.02.2017
01.02.2017

M. Singer – Česká pojišťovna

Dozorčí rada

Je toto začátek závěrečné fáze procesu, který se běžně nazývá dobývání renty? Je možné v cestě M. Singera z České pojišťovny přes ČNB zpět do České pojišťovny s vědomím praktik České pojišťovny spatřovat minimálně klientelismus, pokud ne korupci?

01.03.2017
01.03.2017

M. Singer - Generali pojišťovna

Dozorčí rada

Je toto začátek závěrečné fáze procesu, který se běžně nazývá dobývání renty? Je možné v cestě M. Singera z České pojišťovny přes ČNB zpět do České pojišťovny s vědomím praktik České pojišťovny spatřovat minimálně klientelismus, pokud ne korupci?

13.06.2017
13.06.2017

FA: Nález FA/SR/ZP/266/2014

Finanční arbitr rozhodl o neplatnosti smlouvy IŽP Amcico pojišťovny (dnes Metlife)

25.09.2017
25.09.2017

FA: informace poskytnutá dle zákona 106/1999 Sb.

Od 1.11.2013 do 27.9.2017 finanční arbitr zahájil řízení v 2.351 případů životního pojištění, pravomocně rozhodl pouze 38 případů

Jak obdobná neefektivita a nečinnost mohla být tolerována ze strany Ministerstva financí a Poslanecké sněmovny? Je uvedená neefektivita a nečinnost důvodem pro prodloužení funkčního období Mgr. Nedelkové v pozici finančního arbitra?

PŘÍLOHA

26.09.2017
26.09.2017

FA: Nález FA/SR/ZP/71/2014

Finanční arbitr vydává první nález o neplatnosti smlouvy IŽP České pojišťovny (řízení před FA zahájeno 21.3.2014; Rozhodnutí o námitkách až 24.1.2018)

Proč trvalo vydání prvního nálezu o neplatnosti smlouvy IŽP České pojišťovny téměř 4 roky, když finanční arbitr věděl o neplatnosti pojistné smlouvy České pojišťovny již v průběhu roku 2014 (viz protokoly z ústních jednání)?

29.11.2017
29.11.2017

FA: Rozhodnutí o námitkách FA/ZP/636/2015

Finanční arbitr poprvé pravomocně rozhoduje o neplatnosti smlouvy IŽP AXA životní pojišťovny (řízení zahájeno 11.9.2015)

08.03.2018
08.03.2018

MSP: Rozsudek 25 Co 430/2017

Městský soud v Praze pravomocně rozhodl o neplatnosti smlouvy IŽP FLEXI Pojišťovny české spořitelny z důvodu existnece zneužívajících smluvních ujednání

Jak ČNB reagovala na tento rozsudek Městského soudu v Praze, pokud tento konstatoval existenci zneužívajících smluvních ujednání v typových smluvních podmínkách, tedy shodných pro celý kmen pojistných smluv Flexi Pojišťovny České spořitelny?

23.05.2018
23.05.2018

Podvedení klienti

Vznik zapsaného spolku Podvedení klienti z.s.

20.08.2018
20.08.2018

ČNB: Upozornění na manipulaci s odkupným u smlouvy ČP

Advokát zastupujícího klienta adresoval ČNB podnět k prověření neoprávněného snížení odkupného ze strany České pojišťovny

Proč ČNB nezahájila správní řízení s Českou pojišťovnou, pakliže na základě předložené dokumentace bylo evidentní, že pojišťovna na základě smyšlených položek vstupujících do výpočtu snížila odkupné o řádově stovky tisíc korun?

13.02.2019
13.02.2019

NS: Rozsudek 31 Cdo 1566/2017

Nejvyšší soud rozhodl o tom co je a co není součástí spotřebitelské (pojistné) smlouvy a kdo v případě sporu nese důkazní břemeno

15.02.2019
15.02.2019

OSP1: Rozsudek 42 C 68/2018

Obvodní soud pro Prahu 1 v rámci přezkumu rozhodnutí finančního arbitra poprvé potvrdil neplatnost smlouvy IŽP Amcico pojišťovny (dnes Metlife)

26.04.2019
26.04.2019

OSP1: Rozsudek 42 C 97/2018

Obvodní soud pro Prahu 1 v rámci přezkumu rozhodnutí finančního arbitra poprvé potvrdil neplatnost smlouvy IŽP České pojišťovny

29.04.2019
29.04.2019

OSP2: Rozsudek 15 C 243/2018

Obvodní soud pro Prahu 2 v rámci přezkumu rozhodnutí finančního arbitra poprvé konstatoval neplatnost pojistné smlouvy IŽP Generali

17.05.2019
17.05.2019

PS: Usnesení Podvýboru pro ochranu spotřebitele

Podvýbor pro ochranu spotřebitele vyzval ČNB k řešení situace kolem produktu IŽP v návaznosti na rozsudek NS 31 Cdo 1566/2017

06.06.2019
06.06.2019

ČNB: Dohledový benchmark č. 3/2019

ČNB v kontextu rozsudku NS 31 Cdo 1566/2017 mj. upozornila pojišťovny na problém neoprávněného účtování srážek/nákladů na vrub budoucího pojistného plnění v případech, kdy s nimi pojistník nebyl seznámen, přičemž důkazní břemeno nesou pojišťovny (včetně případů, kdy pojišťovna tyto informace sdělovala pouze prostřednictvím webových stránek)

Jak ČNB reagovala na zjevnou situaci, kdy účtování srážek snižujících budoucí pojistné plnění probíhalo i v případech, kdy pojistníci nebyli se srážkami seznámeni v intencích rozsudku NS 31 Cdo 1566/2017? Proč ČNB nepožadovala po pojišťovnách prokázat oprávněnost účtování srážek, tedy prokázat, že pojistník byl s výší srážek seznámen před podpisem smlouvy? Proč ČNB nepožadovala, aby pojišťovny nadále nesnižovaly budoucí pojistné plnění o srážky/náklady v případech, kdy pojišťovny neunesly důkazní břemeno prokazující seznámení pojistníků s výší srážek?

25.07.2019
25.07.2019

OSP1: Rozsudek 18 C 57/2018

Obvodní soud pro Prahu 1 potvrdil rozhodnutí FA o neplatnosti smlouvy IŽP České pojišťovny a zároveň konstatoval, že ani zprostředkovatelé OVB Allfinanz neměli informace o nákladech smluv IŽP České pojišťovny

Jak mohlo vedení OVB Allfinanz připustit, že jim podřízení zprostředkovatelé neměli vědomost o výši nákladů ovlivňujících budoucí pojistné plnění u smluv České pojišťovny? Byli ve stejné situaci - totální nevědomosti o výši srážek/nákladů u smluv České pojišťovny - i zprostředkovatelé České pošty, ZFP finanční akademie a další?

22.10.2019
22.10.2019

ČNB: Veřejná výzva k zamezení převodu pojistného kmene Generali

Spolek Podvedení klienti veřejně vyzval ČNB k tomu, aby neumožnila pochybnou transakci s převodem pojistného kmene neplatných smluv IŽP z Generali na Českou pojišťovnu

Jaké důsledky pro sebe vyvodila ČNB, která umožnila převod kmene smluv Generali, ve chvíli, kdy soudy opakovaně potvrzovaly právní názor autorů veřejné výzvy, že pojistné smlouvy Generali jsou neplatné, a tudíž převod kmene pojistných smluv ve smyslu zákona nemohl proběhnout? Jak je možné, že ČNB několik let tolerovala právní stav, kdy Česká pojišťovna nebyla fakticky smluvní stranou "převedených" smluv Generali, přesto inkasovala pojistné, vyplácela pojistné plnění, vše ve skutečnosti v režimu bezdůvodného obohacení?

21.12.2019
21.12.2019

Generali Česká pojišťovna

Převod pojistného kmene z Generali Pojišťovny (přejmenované na Pojišťovna Patricie) do České pojišťovny (přejmenované na Generali Česká pojišťovna)

Jaké důsledky pro sebe vyvodila ČNB, která umožnila převod kmene smluv Generali, ve chvíli, kdy soudy opakovaně potvrdily právní názor autorů veřejné výzvy, že pojistné smlouvy Generali jsou neplatné, a tudíž převod kmene pojistných smluv neproběhl? Jak je možné, že ČNB tolerovala několik let právní stav, kdy Česká pojišťovna nebyla fakticky smluvní stranou "převedených" smluv Generali, přesto inkasovala pojistné, vyplácela pojistné plnění, vše ve skutečnosti v režimu bezdůvodného obohacení?

12.02.2020
12.02.2020

OSP8: Rozsudek 25 C 88/2019

Obvodní soudu pro Prahy 8 konstatoval neplatnost smlouvy IŽP Allianz

18.03.2020
18.03.2020

OSP2: Rozsudek 20 C 13/2018

Obvodní soud pro Prahu 2 v rámci přezkumu rozhodnutí finančního arbitra poprvé potvrdil neplatnost smlouvy IŽP AXA životní pojišťovny

15.04.2020
15.04.2020

ČNB: Dohledová výzva S-Sp-2019/00678/CNB/587

ČNB prostřednictvím dohledové výzvy České pojišťovně zakázala manipulaci s odkupným spočívající v neoprávněném krácení prostřednictvím smyšlených koeficientů (tzv. bulharských konstant). Tuto dohledovou výzvu ČNB odmítla zveřejnit či ji poskytnout soudu (navzdory opakované výzvě)

Proč ČNB dodnes tají, že Česká pojišťovna téměř 5 let ve svůj prospěch manipulovala s výpočtem odkupného možná u stovek tisíc pojistných smluv? Proč ČNB po dobu 2 let, co šetřila podnět na tuto nezákonnou praktiku, pouze přihlížela okrádání klientů? Proč nereagovala preventivně například předběžným opatřením? Proč ve chvíli, kdy potvrdila existenci mechanismu na okrádání klientů, a zakázala jej jako protiprávní jednání, zároveň nepřikázala České pojišťovně neoprávněné srážky klientům vrátit? Proč ČNB v souvislosti s kauzou neplatných smluv IŽP opakovaně tvrdí, že nemá kompetenci zasáhnout do běžících smluvních vztahů, když v této kauze evidentně jednala jinak a České pojišťovně nařídila zdržet se protiprávního jednání pro futuro? Proč ČNB nepodala na Českou pojišťovnu trestní oznámení? Proč ČNB neudělila České pojišťovně v souvislosti s tímto podvodem žádnou peněžní sankci? Proč ČNB neinformovala dotčené klienty bez vědomosti o neoprávněném snížení odkupného, aby mohli své nároky vůči České pojišťovně uplatnit v rámci individuálních sporů? Dala touto kauzou ČNB odpověď na otázku, zda vůbec je možné skloubit dohled nad finančním trhem a dozor nad ochranou spotřebitele, když zjevně dala přednost ochraně České pojišťovny před desítkami či stovkami tisíc okradených klientů? Nakolik je veřejně akceptovatelné, aby vrcholný orgán dozoru nad ochranou spotřebitele upřednostnil zájmy finanční instituce na úkor spotřebitelů, přesně ve smyslu hesla too big to fail? Je čas na debatu o odejmutí kompetence v oblasti dozoru nad ochranou spotřebitele z portfolia ČNB?

27.05.2020
27.05.2020

OSP5: Rozsudek 10 C 200/2019

Obvodní soud pro Prahu 5 v rámci přezkumu rozhodnutí finančního arbitra poprvé konstatoval neplatnost pojistné smlouvy IŽP Nationale Nederlanden

23.06.2020
23.06.2020

Rozhodnutí 14 Co 195/2020

Městský soud v Praze pravomocně rozhodl o způsobu zúčtování bezdůvodného obohacení při vzájemném plnění smluvních stran z neplatné pojistné smlouvy

01.10.2020
01.10.2020

OSP1: 42 C 107/2019

Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl nárok klienta na pojistné plnění když z úřední povinnosti konstatoval neplatnost pojistné smlouvy České pojišťovny jako celku, aniž by se neplatnosti dovolávala kterákoli ze stran sporu

Jak ČNB reagovala na zcela novou situaci, kdy pojišťovna sice plnila z pojistné smlouvy, avšak klient ve chvíli, kdy výši plnění rozporoval u soudu se dozvěděl, že soud se výší pojistného plnění nebude zabývat, neboť pojistná smlouva je neplatná a klient na pojistné plnění neměl nárok? Jak ČNB reagovala na zjevný systémový problém, kdy soudy posuzují pojistné smlouvy jako neplatné z úřední povinnosti a pojistné plnění je tak jen bezdůvodným obohacením na straně klienta, bez ohledu na tvrzení pojišťoven, že uznávají nároky klientů i na neplatných pojistných smlouvách?

11.12.2020
11.12.2020

ČNB: informace poskytnutá dle zákona 106/1999 Sb.

ČNB jako regulátor uzavřel ve prospěch svých zaměstnanců a členů bankovní rady ČBN s Českou pojišťovnou jako regulovaným subjektem smlouvy životního pojištění s nadstandardním bonusem (desítky procent) pro případy plnění

Ve které civilizované zemi může regulovaný subjekt díky nadstandardním bonusům v plnění ovlivnit postoje klíčových lidí regulátora a takový vztah není hodnocen jako flagrantní střet zájmů?

13.01.2021
13.01.2021

MSP: Rozsudek 23 Co 375/2020

Městský soud v Praze potvrdil neplatnost pojistné smlouvy AXA životní pojišťovny a námitku promlčení vznesenou pojišťovnou odmítl jako nemravnou

15.04.2021
15.04.2021

OSP1: Rozsudek 38 C 80/2019

Obvodní soud pro Prahu 1 mimo potvrzení neplatnosti pojistné smlouvy IŽP České pojišťovny odmítl námitku promlčení vznesenou Českou pojišťovnu pro rozpor s dobrými mravy

Opravdu se našel pouze jeden soudce Obvodního soudu pro Prahu 1, který se mimo pojistné smlouvy a smluvních podmínek zabýval jednáním České pojišťovny a její ignorací zákonných povinností a stanovisek ČNB?

22.04.2021
22.04.2021

SDEU: Rozsudek c-485/19

Soudní dvůr Evropské unie dospěl k závěru, že zákonem stanovená délka promlčecí lhůty pro vydání bezdůvodného obohacení může být nedostatečná, a tudíž v rozporu se zásadou efektivity ve smyslu evropské směrnice 93/13/EHS o zneužívajících smluvních ujednáních ve spotřebitelských smlouvách

08.06.2021
08.06.2021

Senát: Podnět ČNB k prověření postupů České pojišťovny

Místopředseda Senátu Parlamentu ČR vyzval ČNB k prověření postupů České pojišťovny při uzavírání dodatků k neplatným pojistným smlouvám IŽP, aby nedocházelo k možnému poškozování spotřebitelů

Proč ČNB nezasáhla proti pokusu České pojišťovny oslovovat a nabízet dodatky k neplatným pojistným smlouvám, když se jednalo o zjevný pokus pojišťovny znemožnit právní obranu poškozených klientů, kteří o neplatnosti pojistných smluv nevěděli?

10.06.2021
10.06.2021

PS: Usnesení hospodářského výboru Poslanecké sněmovny

Klíčový Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vyzývá ČNB k okamžitému varování veřejnosti kvůli množícím se rozsudkům soudů konstatujících neplatnost pojistných smluv IŽP

Nalezneme v EU srovnatelně velké selhání v dozoru, kontrole a regulaci finančních trhů, jakého se dopouští ČNB? Je nereagující ČNB zodpovědná za miliardové škody způsobené klientům neoprávněnými srážkami snižujícími pojistné plnění? Je nereagující ČNB zodpovědná za miliardové škody způsobené státnímu rozpočtu kvůli daňové uznatelnosti úhrad pojistného na neplatné pojistné smlouvy? Je nereagující ČNB zodpovědná za miliardové škody způsobné zdravotním pojišťovnám a správě sociálního zabezpečení kvůli neexistujícímu osvobození od plateb sociálního a zdravotního pojištění z příspěvků zaměstnavatelů na neplatné pojistné smlouvy? Je nereagující ČNB zodpovědná za vadné ocenění úvěrů krytých neplatnými smlouvami životního pojištění v bilancích bank? Bude se ČNB zodpovídat za škody způsobené nevyplacením pojistného plnění z neplatných pojistných smluv?

02.07.2021
02.07.2021

Generali Česká pojišťovna

Dokončení fúze Generali České pojišťovny a Pojišťovny Patricie (dříve Generali pojišťovny)

Byl původně zjevně neplánovaný proces fúze obou pojišťoven důsledkem neudržitelného právního stavu faktického nepřevedení pojistného kmene pro neplatnost původních smluv Generali, kdy nadále už nebylo možné akceptovat, že Generali Česká pojišťovna není smluvní stranou těchto smluv, inkasující bezdůvodné obohacení namísto úhrad pojistného, vyplácející bezdůvodné obohacení namísto pojistného plnění a potvrzující neexistující skutečnosti v daňových záležitostech klientů, popř. jejich zaměstnavatelů?

10.05.2022
10.05.2022

ÚS: Nález III. US 2127/21

Ústavní soud ve prospěch spotřebitelů systémově odmítl dosavadní praxi finančního arbitra a soudů v určení běhu subjektivní promlčecí lhůty pro vydání bezdůvodného obohacení z neplatné pojistné smlouvy

30.06.2022
30.06.2022

MSP: Rozsudky ve věcech 29 Co 25/2022, 29 Co 26/2022 a 29 Co 492/2021

Městský soud v Praze konstatoval neplatnost smluv IŽP České pojišťovny z důvodu existence zneužívajících smluvních ujednání v typových pojistných podmínkách a také konstatoval přiléhavost rozsudku SDEU c-485/19, když v kontextu dospěl k závěru, že nárok klienta pojišťovny na vrácení bezdůvodného obohacení není promlčen s ohledem na zásadu efektivity ve smyslu evropské směrnice 93/13/EHS

Jak je možné, že ČNB akceptuje soudem pravomocně potvrzený stav existence zneužívajících smluvních ujednání de facto v celém pojistném kmeni České pojišťovny, protože vadné pasáže pojistných podmínek jsou doslovně stejné ve všech verzích pojistných podmínek bez ohledu na produkt?